Může se člověk naučit šestý smysl? Netopýři ho používají každý den a zvládnout ho dokáže i člověk
Někteří lidé dokážou vnímat svět podobně jako netopýři. Echolokace jim pomáhá orientovat se v prostoru i bez zraku.
Lidská mysl je fascinující nástroj. I když náš mozek neustále pracuje, schopnosti jako echolokace ukazují, že ho můžeme trénovat na netradiční úkoly. A tak vzniká otázka, co všechno člověk dokáže? Například taková schopnost echolokace, kterou běžně využívají netopýři nebo delfíni, by se nám v některých situacích jistě hodila. A co řekneš na to, když ti řekneme, že tuto schopnost by mohl mít i ty?
Dokáže člověk používat echolokaci?
Často se díváme do zvířecího světa a říkáme si, že bychom chtěli mít některé jejich vlastnosti. Například výjimečný čich jako pes, vidění množství barev jako modlitbeníky nebo orientaci podle magnetického pole jako mořské želvy. Tato smysly však zvířatům můžeme jen ticho závidět. Ale existuje jeden smysl, který si můžeš osvojit i ty, echolokaci.
Co je echolokace?
Echolokace je způsob, jak se orientovat v prostoru pomocí zvukových odrazů. Živé organismy vydávají zvuky, které se odrážejí od okolních objektů. Odražený zvuk se vrátí zpět a mozek ho zpracuje. Díky tomu dokáže živý tvor odhadnout velikost, tvar, materiál, vzdálenost a polohu objektu, například potenciální překážky. Tento smysl využívají netopýři, delfíni nebo velryby při orientaci, ale také při lovu kořisti v temnotě.
Co říká věda?
Výzkumníci z Japonska a dalších zemí zjistili, že podobný způsob orientace se mohou naučit i lidé. Tvrdí, že pomocí echolokace lze identifikovat tvar a rotaci různých objektů i bez použití zraku. Zvuky, které člověk vydává, například cvakání jazykem, se odrážejí od objektů v okolí a vrací se jako ozvěny. Mozek tyto ozvěny analyzuje, sleduje jejich zpoždění, intenzitu a frekvenční vlastnosti a na základě toho vnímá tvary, vzdálenosti a materiály.
Takové pozorování a vnímání prostředí dokážou mimořádně dobře využívat zejména nevidomí lidé. U zrakově postižených se dokonce zjistilo, že se při echolokaci aktivují nejen sluchové, ale také části zrakové kůry mozku, která je obvykle zodpovědná za zpracování vizuálních podnětů.
Portál Popular Mechanics, který upozorňuje na tuto tému, dokonce uvádí, že nevidomí lidé dokážou pomocí cvakání úst vnímat i dvourozměrné tvary. Jejich vizuální kůra si postupně „osvojí“ nové funkce a začne interpretovat zvukové ozvěny jako prostorové podněty, podobně jako by zpracovávala obraz.
Je známo, že ztráta jednoho smyslu dokáže posílit jiný. Proto se nevidomým lidem často lépe daří naučit se echolokaci než vidícím. Nicméně vědecká zjištění také dokazují, že náš mozek je velmi přizpůsobivý a plastický. Pokud mu dáme šanci a pravidelně ho trénujeme, dokáže nás překvapit tím, co všechno se dá naučit, i zdánlivě zvířecí smysl, jakým je echolokace.
