Víš, proč pes může pít vodu z louže a nic se mu nestane? Člověka by doušek takové vody rychle skolil

Pravděpodobně sis to už zažil. Byl jsi na výletě a už jsi neměl ani kapku vody. Pak jsi uviděl louže, ze které se tvůj pes napil plným dechem, a záviděl jsi mu, že bys si také dal. Držel ses ale zpět, protože jsi věděl, že by to nedopadlo dobře, kdybys se napil i ty. Tvému psovi se nic nestalo a veselě dál fungoval. Už jsi někdy přemýšlel, jak je možné, že tvůj pes se může venku napít z louže a nemá žádné žaludeční problémy? Pojďme se společně podívat na tuto tému.

Proč pes může pít vodu z louže?

V první řadě je třeba říci, že imunitní systém psa funguje zásadně odlišně od našeho. Psi mají velmi odolný vrozený imunitní systém. V jejich těle funguje několik obranných „linií“. První linie obrany tvoří kůže a sliznice, ochranné vrstvy, které zachytí mnoho nečistot ještě před vstupem hlouběji do těla. Druhou linií jsou sliny a žaludeční šťáva, které obsahují antibakteriální látky.

Například sliny a velmi kyselá žaludeční kyselina dokážou zničit spoustu bakterií ještě předtím, než se dostanou dále, vysvětlují odborníci z dogcancer.com. Díky tomu se většina cizích mikroorganizmů nerozšíří dále.

Pokud se přesto nějaké bakterie dostanou dále, neutrofily a makrofágy (bílé krvinky) je pronásledují a pohlcují. Díky této kombinaci bariér a imunitních buněk psi zvládnou mnoho bakterií, které by u jiných zvířat, nebo u člověka, vyvolaly vážné problémy.

Silné žaludeční šťávy a trávení

Významnou roli hraje také extrémní kyselost psího žaludku. Studie ukazují, že pH žaludeční šťávy psa při trávení klesá na hodnotu 1–2, což je mnohem nižší (tedy kyselější) hodnota než u člověka (kolem 3–4).

Možná se teď ptáš, co to znamená. Znamená to, že psí žaludeční kyselina je desetkrát až stokrát koncentrovanější než ta naše. Výsledkem je, že taková silná kyselina rychle rozloží potravu, bílkoviny, maso i kosti a přitom zahubí většinu škodlivých bakterií nebo virů, které by se jinak dostaly dále do těla.

Podle odborníků jde o evoluční adaptaci masožravců a mrchožravců. Všechna známá zvířata, která se živí i rozkládajícím se masem (například supi nebo vlci), mají žaludeční šťávu s mimořádně nízkým pH. Funguje to jako biologický filtr, který zabraňuje patogenům dostat se do střev a umožňuje psům přežít i na potravě, která by člověka otrávila.

Mikrobiom a střeva

Kromě toho psu pomáhá také jeho střevní mikrobiom, což je bohatá komunita prospěšných bakterií ve střevech. Tyto bakterie produkují látky, které brání růstu škodlivých mikroorganizmů, a zároveň „trénují“ imunitní systém psa. Některé studie dokonce tvrdí, že až 70–80 % imunitních buněk psa se nachází právě ve střevech, takže zdravý mikrobiom významně posiluje odolnost.

Bakterie ve střevech navíc soutěží s těmi škodlivými, zbylé mikroorganizmy, které přežily kyselé prostředí žaludku, dokážou pohltit a rozložit. Díky tomu psi dokážou zpracovat a vyloučit i mnoho mikroorganizmů či toxinů, aniž by jim ublížily.

Ve finále to znamená, že psí trávicí trakt je přizpůsobený na velmi drsnou stravu.

Je ale třeba říci, že navzdory vysoké odolnosti existují výjimky, kdy může být louže pro psa nebezpečná. Ve stojaté vodě se mohou množit bakterie, viry či paraziti, například leptospiry nebo prvok giardia, které psu způsobí otravu nebo zánět zažívacího traktu. Ve většině případů však zdravý pes takové infekce vůbec nedostane. I tak je ale rozumné zajistit, aby měl pes přístup k čisté vodě a vyhýbat se stojaté vodě.