Vědci našli látku, která má potenciál prodloužit nám život o 10 až 15 %

Pravděpodobně by každý z nás chtěl žít delší život. Po elixíru mládí pátrají vědci již od nepaměti. A i když jsme ho ještě nenašli, postupně objevujeme látky, které nám pomáhají žít o něco déle a zdravěji. Zajímavostí je, že v případě těchto látek často jde o vedlejší účinek oproti tomu, na co byly původně navrženy. Skvělým příkladem je vitamin D, u kterého některé studie naznačují, že v dávce 2 000 mezinárodních jednotek denně může přispívat k ochraně buněk a zpomalení biologického stárnutí až o tři roky, zjistila studie The American Journal of Clinical Nutrition.

Nejnovější s podobnými zjištěními přišli výzkumníci z University of East Anglia a University of Glasgow, kteří zkoumali látky napodobující účinky diety (tzv. DR mimetika), jako jsou rapamycin a metformin. Pro lepší pochopení, co tyto látky dělají, je důležité říct, že jsou schopné aktivovat podobné buněčné a molekulární mechanismy jako půst, například spouštějí opravy DNA, snižují záněty, zlepšují metabolismus nebo snižují oxidační stres. Rapamycin konkrétně blokuje tzv. mTOR dráhu, jedná se o klíčový regulační mechanismus v buňkách, který kontroluje růst, dělení a opravy. Když je tato dráha aktivní, buňky se více množí, ale zároveň se rychleji opotřebují. Její potlačení, například rapamycinem, spouští takzvaný „režim údržby“, který může prodloužit život.

Jak tyto látky ovlivňují délku života?

Výzkumníci, aby se blíže podívali na účinky těchto látek, analyzovali více než 160 existujících studií, které v minulosti zkoumaly, jak různé zásahy prodlužují život zvířatům. Byli zkoumáni například myši, potkani, opice, psi nebo různé druhy ryb, takže šlo o poměrně široké spektrum obratlovců. Nejvíce dat pocházelo z výzkumů na myších. Z těchto studií si vědci vybrali data o tom, jak dlouho žila zvířata, která dostávala rapamycin, metformin nebo měla omezenou stravu. Tato data poté porovnali se skupinami zvířat, která žila běžně, bez zásahů. Použili přitom speciální statistické programy, které jim pomohly zjistit, co má největší vliv na dlouhověkost. Důležité je také uvést, že zohlednili i rozdíly mezi pohlavími zvířat a různé způsoby, jakými byli omezeni v jídle, ať už šlo o kalorickou redukci nebo půst.

Rapamycin má potenciál prodloužit život

Vědci zjistili, že rapamycin dokáže prodloužit život zvířatům téměř stejně dobře jako hladovění nebo snížení příjmu kalorií. V průměru to znamenalo přibližně o 10 až 15 % delší život, což by u člověka mohlo teoreticky znamenat několik let navíc.

Naopak, populární metformin, lék na cukrovku, neměl jednoznačný účinek. V některých studiích pomohl, ale většinou ne, a celkově se ukázal jako nespolehlivý, pokud jde o prodloužení života. Vědci také zjistili, že na výsledky nemělo vliv, zda šlo o samce nebo samice, a že je jedno, zda se strava omezila půstem nebo snížením kalorií, účinek byl podobný.

Ukazuje se tak, že rapamycin by mohl být nadějnou cestou k delšímu životu i bez hladovění.  Pro objektivitu ale musíme říct, že jeho účinky u lidí zatím nejsou řádně prozkoumané. Vědci zároveň upozorňují, že většina dat pochází z pokusů prováděných v kontrolovaných laboratorních podmínkách, a proto je ještě příliš brzy odhadovat, jak přesně se tyto výsledky přenesou na lidi.