Používáš při pečení alobal? Pak bys měl vědět, co všechno se může dostat do tvého jídla
Alobal se řadí mezi nejčastější pomocníky v kuchyni, ale jeho použití při pečení nemusí být vždy bezpečné.
Hliníková fólie, známá také jako alobal, patří mezi nejčastěji používané pomocníky v našich kuchyních. Mnoho hospodyněk si bez něj nedokáže představit přípravu jídel jako jsou zapékané brambory nebo pečené maso. Je rychlým a praktickým řešením zejména tehdy, když nemáme po ruce pekáč nebo vhodnou pokličku, kterou lze použít v troubě. Ale je opravdu bezpečné používat alobal při pečení?
Je použití alobalu při pečení bezpečné?
Pokud griluješ nebo připravuješ jídlo v troubě, pravděpodobně automaticky sáhneš po alobalu. Používáme ho na balení potravin, zakrývání plechů nebo jako náhražku za víčka. Možná ale i ty jsi se už zamyslel nad tím, zda je tento tenký kovový materiál skutečně bezpečný pro tepelnou přípravu jídel.
Alobal je vyrobený z hliníku, tedy z kovu, který má vynikající tepelnou vodivost a je nehořlavý. Navíc nepropouští světlo, pachy ani vlhkost, díky čemuž se skvěle hodí na uchovávání potravin. Při pečení a vysokých teplotách ale může být jeho používání rizikové.
Hliník v kuchyni je všudypřítomný, ale není neškodný
Hliník ale najdeš nejen v alobalu. Je běžnou součástí kuchyňských nástrojů jako jsou hrnce, pánev, servírovací lžíce nebo jiné nádobí. Důvod je jednoduchý. Je levný, snadno se čistí a dobře vede teplo. Proto ho ve velkém využívají zejména v rozvojových zemích. Výzkumy však ukazují, že v některých situacích může být jeho používání škodlivé pro zdraví.
Portál The Conversation vysvětluje, že problém nastává, když se hliník dostane do kontaktu s kyselým nebo kořeněným jídlem, zejména při vysokých teplotách v troubě. Při teplotách nad 180 až 200 stupňů Celsia může dojít k uvolňování hliníkových iontů do jídla. Kyselé složky jako jsou citronová šťáva, rajčata nebo ocet tento proces ještě urychlují. Ještě výrazněji se uvolňování zvyšuje při přítomnosti koření.
Co se děje při pečení v alobalu
Alobal na rozdíl od hrnců nemá na svém povrchu ochrannou vrstvu, která by bránila uvolňování hliníku. Hliníkové nádoby si časem vytvoří oxidovanou vrstvu, která tvoří jakýsi štít proti pronikání kovu do jídla. Alobal je však jednorázový a tuto vrstvu nemá. Pokud přijde do kontaktu s kyselým nebo slaným jídlem, začne se z něj uvolňovat hliník přímo do potravin.
Kolik hliníku je ještě v pořádku
Ľidské tělo sice dokáže malé množství hliníku vyloučit, ale problémem je celkové množství, kterému jsme každodenně vystaveni. Světová zdravotnická organizace stanovila bezpečný denní limit na 40 miligramů hliníku na kilogram tělesné hmotnosti. Pro šedesátikilového člověka je to 2400 miligramů denně. Ve skutečnosti ale lidé hliník přijímají nejen z jídla, ale i z vody, léků jako jsou antacida nebo dokonce z některých druhů deodorantů.
Některé studie naznačují, že dlouhodobé vystavení hliníku může souviset s Alzheimerovou chorobou, s narušeným růstem mozkových buněk nebo s problémy s ledvinami a kostmi. Ačkoliv přímá souvislost ještě nebyla jednoznačně prokázána, odborníci doporučují opatrnost.
Co tedy dělat
Pokud chceš minimalizovat rizika, vyhni se pečení potravin v alobalu, zejména pokud obsahují kyseliny nebo jsou silně kořeněné. Namísto alobalu použij skleněné nebo porcelánové nádoby, které jsou bezpečnější. Alobal můžeš použít na uchovávání studených potravin, ale neměl bys v něm jídlo skladovat dlouhodobě. U některých složek jako jsou koření nebo ocet může totiž docházet k postupnému pronikání hliníku i za studena.
Komentáře