Proč pes během spánku kňučí nebo škube tlapkami, jako by běžel? Je to neškodné, nebo ne? Tohle bys měl vědět
Pokud se tvůj pes ve spánku třese nebo mu cukají tlapky, nemusí jít o záchvat.
Představ si situaci, tvůj pes klidně spí na gauči, když vtom začne škubat tlapkami, třást se, možná dokonce jemně „štěkat“ nebo kňučet. První myšlenka, která napadne většinu majitelů? „Proboha, má záchvat!“ Přesně takový případ popsal známý americký lékař a tvůrce vzdělávacích videí doktor Brian Boxer Wachler. Pod jedním z jeho videí se objevil komentář vyděšeného majitele, který se ptal, jestli jeho fenka právě neprožívá epileptický záchvat. Wachler však vysvětlil, že ve většině případů jde o zcela neškodný jev zvaný myoklonus.
Co je to myoklonus a proč vzniká
Myoklonus jsou krátké, mimovolní záškuby svalů, které se objevují během spánku, a nejen u psů. Stejný jev známe i my, lidé. Možná se ti už někdy stalo, že jsi při usínání náhle „cukl“ nohou nebo rukou tak silně, že tě to probudilo. Přesně to samé se děje i psům, jen si to neuvědomují a většinou dál spí.
Podle Wachlera jde o fyziologickou reakci nervového systému, která souvisí s tím, jak mozek zpracovává jednotlivé fáze spánku. Ve fázi REM, kdy pes sní, zůstává mozek aktivní, a spolu s ním i některá motorická centra. Ta vysílají krátké impulzy do svalů, které způsobují záškuby. Výsledek? Pes „běží“ ve spánku, škube nohama, vrtí ocasem nebo dokonce vydává zvuky.
Nejspolehlivějším způsobem, jak poznat, že jde pouze o běžný fyziologický myoklonus, je pozorovat chování psa. Pokud se záškuby objevují jen během spánku, jsou krátké, nepravidelné a pes se po probuzení chová úplně normálně, není důvod k obavám. Často to dokonce znamená, že jeho nervový systém funguje správně, tělo jednoduše reaguje na signály z mozku, které doprovázejí sny.
Takže pokud příště uvidíš svého psa, jak se ve spánku třese nebo mu cukají tlapky, nepanikař.
Ne všechny záškuby jsou neškodné
Ačkoli je fyziologický myoklonus nejčastější příčinou svalových záškubů, není jedinou. Myoklonus může být i příznakem vážného onemocnění, například psinky (Canine Distemper Virus). V takovém případě nejde o krátké, náhodné pohyby během spánku, ale o trvalé, rytmické záškuby, které se objevují i v bdělém stavu. Pes může mít problémy s koordinací, chůzí nebo celkovou aktivitou a záškuby mohou přetrvávat celé hodiny či dny.
Pokud se záškuby objevují i mimo spánek, jsou pravidelné nebo doprovázené jinými příznaky, jde o varovný signál, který bys neměl ignorovat. To je klíčový rozdíl, který by měl znát každý majitel. Zatímco běžný myoklonus je součástí zdravého spánku, chronické záškuby mimo spánek by nikdy neměly zůstat bez pozornosti veterináře.
Pokud se záškuby opakují i během bdění nebo jsou příliš silné, neváhej a navštiv veterináře.
Jak rozeznat epileptický záchvat
Další důležitou věcí je odlišení myoklonusu od epileptického záchvatu. Při epilepsii jsou pohyby často silnější a nekontrolované, pes nereaguje na podněty, může mít pěnu u tlamy nebo se pomočit. Po skončení záchvatu následuje tzv. postiktální fáze, pes je zmatený, dezorientovaný nebo ospalý. Často se objevuje i tzv. aura, tedy změna chování ještě před záchvatem, například úzkost nebo snaha schovat se.
Pokud tyto příznaky rozpoznáš, jedná se o zdravotní problém, který vyžaduje odbornou diagnostiku.
První pomoc při záchvatu
Pokud máš byť jen podezření, že tvůj pes prožívá záchvat, nejdůležitější je zachovat klid. Nesnaž se mu sahat do tlamy, pes si jazyk nepřekousne a mohl by tě nevědomky kousnout. Odstraň z jeho okolí všechny ostré předměty a pokud to jde, podlož mu hlavu něčím měkkým, například dekou nebo polštářem, aby se nezranil.
Sleduj, jak dlouho epizoda trvá. Pokud záchvat přesáhne 3 až 5 minut, jde o život ohrožující stav známý jako status epilepticus a je nutné okamžitě vyhledat veterinární pohotovost. V takovém případě se počítá každá sekunda.
Komentáře