Většina řidičů si tohoto detailu vůbec nevšímá. Takto se mění chování auta na silnici, když máš špatně nahuštěné pneumatiky, varuje expert

Na první pohled to vypadá jako maličkost. Tlak v pneumatikách? Vždyť auto jede, netáhne do strany a guma vypadá v pořádku. Jenže právě tento detail rozhoduje o tom, jestli dokážeš včas zabrzdit, nebo skončíš v příkopu. A přitom stačí, aby tlak v pneumatice klesl jen o pár desetin baru.

Řidiči často dělají stejnou chybu, tlak nekontrolují celé měsíce a spoléhají na to, že „to nějak vydrží“. Jenže vzduch z pneumatik přirozeně uniká. Za měsíc může tlak klesnout o 0,1 až 0,2 baru, což už stačí k citelné změně chování auta.

Když je tlak nízký, pneumatika se chová jako balónek na měkké podložce

Představ si, že šlápneš na napůl vyfouknutý balónek. Splaskne, roztáhne se a začne se víc zahřívat. Přesně to samé dělá pneumatika.

Při nízkém tlaku se zvětšuje kontaktní plocha s vozovkou, což se může zdát jako výhoda, ale jen na první pohled. Ve skutečnosti se dezén deformuje, guma se ohýbá a vnitřní vrstvy se přehřívají. Možná se teď ptáš, co to znamená v praxi. Auto je „měkčí“, hůře reaguje na volant, prodlužuje se brzdná dráha a při delší jízdě může dojít k přehřátí pneumatiky a jejímu prasknutí.

Podle testů německého autoklubu ADAC se brzdná dráha auta s podhuštěnými pneumatikami může prodloužit o 10 až 15 %. To znamená, že pokud brzdíš ze 100 km/h, zastavíš o 6 až 8 metrů později, což může být rozdíl mezi „téměř“ a „bylo zle“.

Příliš vysoký tlak je stejně zrádný

Teď si představ, že balónek nafoukneš až na prasknutí. Je tvrdý, odskakuje a dotýká se země menší částí povrchu. To samé se děje u přehuštěných pneumatik.

Při nadměrném tlaku se zmenšuje styčná plocha a guma se dotýká vozovky hlavně uprostřed. To znamená, že se zhoršuje přilnavost, hlavně na mokré silnici. Auto snáz ztratí trakci, brzdí déle a při přejezdu výtluku hrozí náhlé prasknutí.

Navíc tvrdé pneumatiky nepříjemně kopírují nerovnosti, takže trpí i podvozek a komfort jízdy jde dolů. A i když někteří řidiči věří, že takto „šetří palivo“, úspora je jen v desetinkách litru, zatímco riziko nehody se znásobuje.

Nesprávný tlak a aquaplaning: skrytá hrozba na mokré silnici

Když je vozovka pokrytá vodou, pneumatika musí tuto vodu vytlačovat drážkami v dezénu. Pokud se jí to nepodaří, vznikne vodní klín, jev, který znáš jako aquaplaning.

Při nízkém tlaku je pneumatika zdeformovaná, drážky se uzavírají a voda se nestíhá odvádět. Výsledkem je, že auto se „vznáší“ po vrstvě vody a řidič ztrácí kontakt s vozovkou už při nižší rychlosti.

Při mírně vyšším tlaku se voda sice lépe vytlačuje, ale při extrémním přehuštění je kontaktní plocha tak malá, že i malá nerovnost nebo větší kaluž může znovu způsobit ztrátu přilnavosti.

Správný tlak tak chrání nejen před opotřebením, ale i před aquaplaningem, jedním z nejnebezpečnějších jevů na dálnici.

Pozor na teplotu. Změna počasí mění i tlak

Tlak v pneumatice se mění s teplotou. Platí jednoduché pravidlo. Každých 10 °C znamená změnu tlaku přibližně o 0,1 baru. Pokud tedy nahustíš pneumatiky při 25 °C a teplota na podzim klesne na nulu, tlak může klesnout až o 0,25 baru.

Proto bys měl tlak kontrolovat při výrazné změně počasí, hlavně na podzim a na jaře. Příliš nízký tlak v zimě kromě bezpečnosti ovlivní i spotřebu, protože studený vzduch má menší objem a pneumatika se víc deformuje.

Máš nové auto? Nespoléhej jen na TPMS

Většina moderních aut má povinný systém monitorování tlaku (TPMS), který tě upozorní, pokud tlak výrazně poklesne, většinou o 20 % pod doporučenou hodnotu nebo pod 1,5 baru. Je ale důležité si uvědomit, že tento systém neslouží k udržování ideálního tlaku. Je to bezpečnostní varování, ne přesný měřič.

Pokud chceš, aby tvé pneumatiky vydržely a auto brzdilo tak, jak má, kontroluj tlak ručně alespoň jednou měsíčně, ideálně na studených pneumatikách před jízdou.