Typ alkoholu, který piješ, může ovlivnit, jak dlouho budeš žít. Vědci zjistili překvapivý rozdíl mezi vínem, pivem a destiláty

Jedno pivo po práci, sklenka vína k večeři nebo panák na uklidnění. Na papíře to může vypadat jako podobné množství alkoholu, jenže nová velká analýza naznačuje, že tyto nápoje se v datech nespojovaly se stejným rizikem. Nerozhoduje tedy jen to, kolik toho vypiješ, ale i to, co přesně piješ.

Vědci pracovali s údaji od více než 340 tisíc dospělých z britské databáze UK Biobank a sledovali je v průměru 13,4 roku. U piva, cideru a destilátů se vyšší riziko úmrtí objevilo už při nízké až mírné konzumaci. Víno při podobných dávkách dopadlo příznivěji, ale ani tady nejde o volnou vstupenku k pití. Při vyšším množství se totiž znovu ukázalo vyšší riziko úmrtí na rakovinu.

Když alkohol přestane být „jen trochu“. Při vyšších dávkách roste hlavně riziko úmrtí na rakovinu

Při vyšším pití se už rozdíl mezi pivem, vínem a tvrdým alkoholem začíná ztrácet. V datech se objevil jasný vzorec. Lidé ve skupině s vysokou konzumací měli o 24 procent vyšší riziko úmrtí z jakékoli příčiny. U rakoviny byl rozdíl ještě výraznější, riziko bylo vyšší o 36 procent. U kardiovaskulárních onemocnění šlo o nárůst o 14 procent.

„Tyto výsledky se netýkají jen úzké skupiny pacientů, ale běžné populace. U lidí, kteří už mají chronické onemocnění nebo problém se srdcem a cévami, může být riziko ještě vyšší,“ upozornil Zhangling Chen, seniorní autor studie.

Důležité je i to, jak vědci pití měřili. Nešlo o neurčité dělení na „málo“ a „hodně“. Počítali gramy čistého alkoholu. Jeden standardní drink má přibližně 14 gramů čistého alkoholu, tedy asi tolik, kolik najdeš v menší plechovce piva, sklence vína nebo malém panáku destilátu. Za vysokou konzumaci považovali více než 40 gramů alkoholu denně u mužů a více než 20 gramů denně u žen.

Stejné množství alkoholu, jiný výsledek. Pivo, cider a destiláty vyšly hůř už při menších dávkách

Nejzajímavější rozdíl se ukázal právě u malého a mírného pití. Alkohol jako takový sice zůstává rizikovou látkou, ale jednotlivé nápoje ve studii nevyšly stejně. Pivo, cider a destiláty se spojovaly s vyšší úmrtností už při množstvích, která by mnoho lidí stále považovalo za běžná. Víno v této skupině dopadlo příznivěji.

Nejlépe je to vidět u kardiovaskulárních onemocnění. Mírní konzumenti vína měli o 21 procent nižší riziko úmrtí na tato onemocnění než lidé, kteří nepili vůbec nebo pili jen příležitostně. U piva, cideru a destilátů se ale příznivý obraz neukázal. Už nízká konzumace byla spojena s o 9 procent vyšším rizikem kardiovaskulární smrti.

„Naše zjištění naznačují, proč se dosavadní studie o malém a mírném pití alkoholu tak často rozcházely. Riziko nezávisí pouze na množství alkoholu, ale také na typu nápoje,“ řekl Zhangling Chen.

Víno nemusí být zázračný nápoj. Vědci spíš vidí rozdíl v tom, jak ho lidé pijí

Tady je ale potřeba zabrzdit. Výsledek u vína nemusí znamenat, že samotný alkohol ve sklenici najednou působí jako lék. Vědci připouštějí, že část rozdílu může souviset s tím, kdo víno pije, kdy ho pije a s čím ho pije. Sklenka vína k večeři je totiž jiný scénář než tvrdý alkohol vypitý mimo jídlo nebo několik piv během večera.

Víno, zejména červené, obsahuje polyfenoly a další látky, které se zkoumají kvůli možnému vlivu na cévy a zánět v těle. Stejně důležitý však může být i celkový kontext. Konzumenti vína měli častěji kvalitnější stravu a zdravější návyky. U piva, cideru a destilátů se častěji objevoval opačný obraz, horší kvalita jídla, pití mimo jídlo a rizikovější životní styl.

Studie tedy neříká, že víno automaticky chrání srdce. Spíš ukazuje, že u alkoholu nestačí dívat se jen na počet sklenic. Roli hraje typ nápoje, způsob pití a celý balík návyků, které s tím souvisejí.

U rakoviny se příznivější obraz vína ztrácí. Vyšší pití alkoholu už vyšlo rizikově

U rakoviny se opatrnější tón vrací zpět. Ačkoli víno při nízkých a mírných dávkách vyšlo ve studii příznivěji, při vyšší konzumaci se tento obraz začal lámat. Vysoké pití alkoholu bylo spojeno s vyšší úmrtností na rakovinu bez ohledu na to, jestli šlo o víno, pivo, cider nebo destiláty.

Zajímavé je, že u celkové mírné konzumace alkoholu vědci našli vyšší riziko úmrtí právě na rakovinu, a to o 11 procent. Nešlo tedy jen o extrémní pití. Alkohol se v této části dat ukázal jako problém hlavně u nádorů, u kterých už delší dobu existuje biologicky i epidemiologicky podezřelé spojení s pitím.

Autoři zmiňují například nádory hlavy a krku, dýchacího systému, trávicího traktu, jater a žlučníku, nervového systému, krve, pohlavních orgánů nebo rakovinu prsu. Právě tady je hranice celé debaty o „zdravějším“ alkoholu. Víno může v některých ukazatelích vypadat lépe než pivo nebo tvrdý alkohol, ale při vyšším pití už ani ono nevymazává riziko, které se s alkoholem spojuje.

Proč z toho ještě nemůžeme udělat jednoduchý návod na zdravé pití

U těchto výsledků je potřeba být opatrný. Nešlo o experiment, ve kterém by vědci lidem přesně určovali, co mají pít. Účastníci vyplnili dotazník o alkoholu na začátku studie a výzkumníci potom sledovali jejich zdravotní výsledky. Pokud někdo v průběhu let pití omezil, změnil návyky nebo začal pít více, data to nemusela přesně zachytit.

„Když se tyto faktory spojí, vidíme, že riziko nezávisí jen na samotném nápoji. Důležité je také to, jak člověk pije a jaké další životní návyky s tím souvisejí,“ upozornil Zhangling Chen.

I proto z této práce nelze udělat jednoduché doporučení, že víno je zdravé. Studie má sílu v tom, že sledovala velkou skupinu lidí po dobu delší než 13 let. Slabinou ale zůstává, že ukazuje souvislosti, ne přímý důkaz příčiny.