Můžeš si na kávu a kofein vytvořit závislost podobnou jako na tvrdé drogy? Kávičkáři, tohle byste měli vědět!
Káva je součástí každodenního života milionů lidí, ale může na ni vzniknout závislost podobně jako na tvrdé drogy?
Mnozí z nás začínají den šálkou kávy, bez které bychom se cítili jako omámení. Věděl jsi, že první šálku kávy by sis měl dát nejdříve hodinu po probuzení? Důvodem je, že v tomto čase začíná klesat hladina kortizolu, což je hormon, který tě přirozeně udržuje bdělým. Pokud si tedy kávu dáš až později, její účinek bude silnější a zároveň nenaruší přirozený rytmus tvého těla.
Jistě znáš ten pocit, když vypiješ šálku kávy. Je to blažený pocit, hlavně, pokud si dopřeješ kvalitnější kávu. Přemýšlel jsi někdy o tom, jestli si můžeš na kávu a kofein vytvořit závislost podobně jako na jiné drogy? Právě tady začíná být téma zajímavé.
Co se děje v tvém mozku, když si dáš kávu
Nejdříve si řekněme, co se děje v mozku, když si dáš šálku kávy. Jak určitě už dobře víš, kofein, který se nachází v kávě, je stimulant. Jeho účinek spočívá především v tom, že blokuje adenosinové receptory, ty, které tě normálně utlumují a připravují na odpočinek. Když je kofein zablokuje, mozek zůstává bdělý, pozornější a výkonnější. U většiny lidí jsou tyto účinky příjemné, ale při vyšších dávkách se může objevit nervozita, tlukot srdce nebo nepokoj.
Z hlediska tzv. odměňovacího systému v mozku kofein mírně ovlivňuje i hladinu dopaminu. Jde o chemickou látku, která je spojována s pocitem odměny a dobré nálady. Studie ukazují, že dávky kofeinu odpovídající běžné spotřebě mohou zvýšit uvolňování dopaminu v oblasti nucleus accumbens, tedy v oblasti mozku spojené s potěšením. Jinými slovy, kofein „naštartuje“ dopaminovou signalizaci podobně jako jiné psychostimulanty.
Mohlo by se tedy zdát, že kofein má podobný účinek jako drogy. Pravdou však je, že tomu tak úplně není. Tento efekt je totiž mnohem slabší než u drog jako kokain nebo amfetaminy. Určitě sis všiml, že kofein neposkytuje „únik“ z reality ani silnou euforii jako tvrdé drogy, ale jeho stabilní, mírné povzbuzení může u některých lidí vést k tomu, že ho pravidelně vyhledávají.
A jak je to s drogami jako heroin a kokain?
Zde se dostáváme k podstatnému rozdílu. Heroín působí tak, že se naváže na tzv. opioidní receptory v mozku a utlumí nervové buňky, které by za normálních okolností brzdily tvorbu dopaminu. Výsledek? Náhlá vlna dopaminu, která vyvolá silný pocit odměny, tedy euforii. Něco podobné dělá i kokain, ale jiným způsobem. Kokain blokuje zpětné vstřebávání dopaminu, takže se ho v mozku nahromadí extrémně mnoho a účinek je okamžitý a intenzivní.
Tyto prudké zásahy do dopaminového systému způsobují extrémně silný pocit odměny a zároveň velmi rychlé vytvoření závislosti. A právě proto jsou tyto látky nebezpečné.
Můžeš být závislý i na kávě?
Ačkoli káva nezpůsobuje euforii jako tvrdé drogy, přesto si na ni můžeš vybudovat zvyk. V tomto bodě je dobré rozlišovat mezi dvěma druhy závislosti, psychickou a fyzickou.
Psychická závislost znamená, že máš potřebu si dát kávu, protože ti chybí ten pocit povzbuzení, rituál, nebo se s ní prostě lépe funguje. Můžeš se na ni „namotat“, ačkoliv ti fyzicky nic nechybí.
Fyzická závislost se projeví, když kávu vynecháš. Možná tě rozbolí hlava, budeš unavený, nervózní nebo budeš mít problém se soustředit. Tyto příznaky se obvykle objeví do 12 až 24 hodin po poslední šálce a vrcholí po asi 48 hodinách. Pak postupně odezní. Podle výzkumu amerických psychologů Juliana a Griffithsa až 50 % lidí při náhlém vysazení kofeinu zažije bolest hlavy a kolem 13 % má vážnější problémy s koncentrací a běžným fungováním během dne.
Vědci z oblasti neurověd obecně považují kofein za mírně návykovou látku. Zároveň ale zdůrazňují, že účinky kofeinu na dopaminový systém jsou mnohem slabší než u drog jako heroin nebo kokain.